Katka Končalová - "Můj fotografický styl odráží to, jak vidím svět"

Nejen cestování je mi velkou inspirací ve fotografování. Miluji poznávat nové lidi, knihy a přírodu. Fotografie mi dává možnost propojit vše, co mám v životě ráda. Za svými klienty ráda cestuji, kam si přejí. Můj fotografický styl je velmi čistý, minimalistický a světlý. Odráží přesně to, jak vidím svět.

Káťo, jsou tvé fotografické začátky spojeny spíše s touhou fotit Paříž, nebo svého prvního syna?
Svou první zrcadlovku jsem dostala od manžela ještě předtím, než se syn narodil. Už jsem ji uměla dobře používat, ale nevěděla jsem, co mám fotit, takže v podstatě ležela pořád v batohu. Až po narození syna jsem ji začala používat víc. Když jsme se přestěhovali do Francie, tak jsem ji měla pořád vyndanou na poličce. Fotila jsem ho každý den. Vždy 1-2 fotky. Učila jsem se na něm různé typy svícení, pracovat se světlem, používat a nastavovat clonu atd. V té době byl ještě na bříšku nebo se plazil, prostě ideální model, který mi nikam neodešel a pořád se na mě smál.

Když jsi začínala fotit, brala jsi to jen jako koníček nebo jsi do toho šla s tím, že by ses fotkou ráda živila?
Kdybych tenkrát nedostala zrcadlovku od rodiny, asi bych nikdy fotit nezačala, ale záměr v tom nebyl. Kdyby mě manžel nepřemlouval, ať zkusím fotit i pro klienty, tak bych zůstala jen u focení syna.

A pak tě fotka pohltila natolik, že jsi u ní zůstala?
Když mi manžel koupil foťák a umluvil mě k focení klientů, nadchla jsem se natolik, že už nebylo cesty zpět. Viděla jsem v tom neskutečnou příležitost vzít život do vlastních rukou. Vytvořit si život podle svých představ s prací, která mě baví a naplňuje. Věděla jsem, že chci trávit co nejvíc času s rodinou a že nechci, aby tohle období někdy skončilo. Fotografování mi dávalo všechnu podporu potřebnou k tomu, abych takový život mohla žít. Navíc to dokonale podporovalo životní styl, který jsme žili a žijeme. Fotografování funguje po celém světe stejně, takže kamkoliv jsme se stěhovali, mohla jsem pořád pokračovat ve „své práci“.

Co bylo tou (poslední) kapičkou, která v tobě probudila zájem, touhu po focení svateb na profesionální úrovni?
Byl to průběžný proces. Myslím si však, že mi zájem o mé služby vždy dával pocit, že to, co dělám, má smysl, že přináším hodnotu ostatním.

Dokázala bys říci, jak se rodil tvůj styl, a dá se vůbec říci, že je to styl nebo je to přirozenost, s jakou vnímáš svět?
Svůj styl jsem hledala od samého začátku. Bylo to něco, co ve mně už bylo, jen jsem to nedokázala dostat ze sebe ven – neviděla jsem to. Až poté, co jsem se začala zajímat o sebe samu, a tedy i to, co mám ráda, co mě baví a co preferuji, jsem najednou po čtyřech letech viděla vše jasně.
„Můj styl“ je odrazem mě samé, toho, jak vnímám svět. Na světě se snažím vidět jen to krásné, mám ráda světlé pastelové barvy (hlavně zelenou), doma máme málo věcí, a to dává prostor pro čistotu a světlo. Mám ráda krásná místa a přírodu, proto mám ráda venkovní svatby. Hodně se zajímám o osobní rozvoj. Na fotografiích hledám emoce, hlavně ty intimní, zranitelné, které se většinou snažíme skrývat, ale když je ukážeme, tak odkryjeme část vlastního já. To krásné, co v nás je.

Káťo, tvůj styl je, jak jsi sama řekla, čistý, minimalistický a romantický, dalo by se říci, že takoví jsou i tví klienti?
Ano, s většinou svých klientů mám hodně společného. Ať už je to cestování, budování vlastního businessu anebo jen to, jak trávíme svůj volný čas. Pro většinu mých klientů je rodina, a tím myslím i ta širší, nejdůležitějším poutem. Jsou to většinou lidé, kteří vědí, co od života chtějí, a dokážou si ho užívat. Můj fotografický styl a to, jak já je na fotografiích zachytím, vystihuje to, jak sami sebe vidí a jak vnímají svět.

Jak se do profesionálního focení promítá cestování a zkušenosti, které na cestách sbíráš?
Určitě bych řekla, že mě cestování naučilo komunikaci s lidmi. Dává mi obrovský přehled. Letos už budeme žít skoro devět let na cestách. Poznala jsem za tu dobu obrovské množství úžasných lidí různých národností, náboženství, zemí a věků. Každý mi určitě něco zanechal a já z těchto zkušeností čerpám každý den.
Práce fotografa, ať už rodinného či svatebního, je o lidech. O tom, jaký na ně vytváříte dojem, jak se s vámi cítí a jak se cítí sami během fotografování. Jak se říká, lidé si nebudou pamatovat, co jste řekli, ale jak se s vámi cítili.
Mám velký respekt ke všem svým klientům. Nezáleží mi na tom, jestli fotím vysoce postaveného manažera nebo maminku, která právě porodila. S každým si umím užít čas a hezky si popovídat. Každý má svůj příběh, který mě zajímá a ze kterého se mohu něco přiučit.

Cestuje se se dvěma malými dětmi pohodově?
Jak s oblibou říkáme, taháme děti všude jako kočka koťata, a to už od narození. Za svůj krátký život si vyzkoušeli žít v několika zemích, a když řeknou, že něco máme doma, musím se zeptat, jaký „domov myslí?“
Ale vážně, cestování s dětmi je do školního věku pohoda. Jako rodiče jste pro ně kotva. Oni vědí, že doma je tam, kde jsme všichni pohromadě. Nic nepotřebují a vlastně ani my. Mají pár svých oblíbených hraček (lego), a to bereme všude s sebou. Vědí, že se celá rodina musí sbalit do kufru od auta. Příští rok ale nastupuje starší syn do školy v Rakousku, a tak je čas se na chvíli usadit.

Jak zvládáte jako rodina tvoje cesty do zahraničí za účelem focení svateb? Nestýská se ti po dětech, není to s rodinou náročné?
Stýská! Někdy jde, že jedeme všichni na delší cestu, a někdy jedu jen já sama. Na mojí úplně první zahraniční svatbě jsem se po příjezdu a rozsezení se na hotelové posteli hrozně rozbrečela s tím, že nevím, co tady dělám. Chtěla jsem domů. Bylo mi smutno.

Vyplatí se focení svateb v zahraničí fotografovi s rodinou (a teď nemyslím jen finančně)?
Zahraniční svatby znějí skvěle, ale aby se to opravdu vyplatilo, je potřeba mít dobře spočítané finance. Jinak to nedává smysl. Když fotíte svatby lokálně, ráno vstanete jedete na svatbu a v noci jste zpět u své rodiny. Na zahraniční svatbu potřebujete minimálně další dva extra dny na cestování a jiné další výdaje, jako je ubytování, letenka nebo pronájem auta. Když nemáte dobře spočítané finance, aby vám pokryly i ten čas na cestě bez rodiny, nevyplatí se jezdit fotit do zahraničí. Něco jiného je, když vás doma nic nedrží a můžete si létat po světě, jak dlouho chcete. V tom případě je to skvělá příležitost, jak poznat svět!

Jak se k tobě dostane zahraniční klientela?
Buď je to přes svatební agenturu, která mě doporučí, anebo mě najdou přes Instagram. Také to bývá přes webové stránky. A samozřejmě je to i díky doporučení od předešlých klientů. Je to různé.

Jak moc je pro tebe důležité poznat klienty osobně ještě před focením?
Na focení miluju to, že poznávám nové lidi a ptám se jich, jak žijí, inspirují mě svými příběhy a zkušenostmi. Setkání před svatebním focením je pro mě příležitostí navázat přátelský vztah a sdělit si očekávání. Beru to jako příležitost poznat nové lidi, ne jako povinnost, bez které bych nezvládla fotit. Když nemají čas nebo netrvají na setkání před svatbou, určitě je nenutím. Chci, aby se klienti cítili příjemně.

Jak si plánuješ svatební kalendář? Myslím tím svatby v Rakousku, v Praze a kdekoliv jinde po světě tak, abys nebyla vyčerpaná a dávalo to smysl?
V tomhle se pořád učím. Dřív jsem fungovala ve stylu „kdo dřív přišel“. Nerespektovala jsem, co se může dít v tom týdnu předtím nebo potom. Jak vše zvládnu, hlavně fyzicky atd. Spoléhala jsem na to, že se to nějak vyřeší, a pak hasila věci, když už bylo pozdě.
Když bych řekla příklad, máte 2-3 svatby v průběhu 14 dní, nějaké rodinné fotografování a další týden máte naplánovanou rodinnou dovolenou. Jednoduše se pak může stát, že svůj volný čas s rodinou strávíte úpravou fotografií nebo přemýšlením nad tím, jak jste pozadu a kdy to všechno uděláte. Plánování se u mě stalo každodenní záležitostí jak v pracovním, tak osobním životě.
Teď, než kývnu na spolupráci, detailně si projdu kalendář. Například, když teď bude syn nastupovat do školy, tak abych v tom období měla dost času na něj a nenacházela se například v období čtyř svateb během dvou týdnů.

Je pro tebe obvyklé, že někomu nafotíš zásnuby a posléze i svatbu?
Určitě. Není 100%, že by chtěl pár vždy před svatbou nafotit zásnuby, ale když už takovouto událost fotím, tak většinou pro své klienty, kterým fotografuji i svatbu.

Ještě mě napadá poslední otázka… Dodáváš svým klientům tištěné fotografie nebo fotografie? Proč?
Svým klientům tisknu fotografie jak na rodinné, tak svatební fotografování (13x19 cm s bílým rámečkem). Od loňského roku jsem do většiny své nabídky zahrnula i svatební fotoknihy. Nejdřív jen pro nevěstu se ženichem (30x30 cm včetně obalu). Byla jsem překvapena, kolik párů ji chtělo (okolo 50 % hned po svatbě a dalších 20 %, kterým jsem to nabídla před Vánoci jako tip na vánoční dárek). Následně jsem přidala alba pro rodiče (2x 20x20 cm). Svatba je velmi výjimečná událost v životě dvou zamilovaných lidí a pro mě je důležité, aby klienti měli tuto památku pořád na očích. Chci, aby si při setkáních společně knihy nebo fotografie prohlíželi a vzpomínali na ty krásné okamžiky. A asi i proto jsem v loňském roce přidala fotoknihy (15x20 cm) i do rodinného fotografování. Ze své zkušenosti mámy vím, jak je náročné najít si čas na výrobu fotoknihy, a tak se snažím svým klientům nabízet exkluzivní služby, což zahrnuje i to, že výsledné fotografie mají v tištěné podobně a už se z nich mohou jen radovat a nemusí řešit jejich produkci atd. Většina párů se totiž k tomu už nikdy nedostane. A asi není tajemstvím, že mám nejraději fotoknihy od vás, Kvalitnifotky.cz. Servis, který nabízíte je perfektní, například i to, že fotoknihy zasíláte mým klientům i do zahraničí.

Moc děkuji za rozhovor, Katka.

Web: www.katkakoncal.com
Instagram: instagram.com/katkakoncal
Facebook: facebook.com/Katkakoncal