Jiří Šebek a jeho chrámy nové doby

Jirko, jaký to byl pocit vyhrát grant Prahy?
Já si to vlastně ani neužil. Na vyhlašování to bylo hrozný napětí. Pořád jsem nevěděl, zda to vyjde, či ne. Až po určité době se dostavila neuvěřitelná euforie.

Věřil jsi tomu, že bys mohl vyhrát?
Když jsem posílal fotky do soutěže, tak jsem s tím vůbec nepočítal. Jen jsem tajně doufal, že to třeba náhodou vyjde. Když mě pak pozvali na vyhlašování, už jsem doufal trochu víc, že by to mohlo vyjít. Do poslední chvíle jsem tomu ale pořád nevěřil.

Jak došlo k tomu, že jsi začal vedle klasické architektury fotit i tu moderní a současnou?
To vyplynulo nějak postupně z toho, jak se měnil můj styl. Nejdříve jsem fotil úplně všechno. Díky fotkám staré Prahy a Karlova mostu jsem objevil zalíbení ve fotkách architektury. Pak už bylo jen kousek od toho vyměnit Karlův most za moderní budovy.

Jak jsi došel k názvu série „Chrámy nové doby“?
To je dáno asi hlavně tím, že fotím tu starou Prahu, což jsou samé věže a kostely, a pro mě tedy staré chrámy. Dříve se v Praze fotily samé romantické stavby a nyní je nahrazují moderní komplexy. Tzn. že jsou oněmi Chrámy nové doby obchodní centra a kancelářské komplexy.

Soubor, který vytváříš je dokumentární nebo čistě vizuální povahy?
Základ souboru je pořád dokumentární.  Snažím se vybírat stavby, které nějak zachycují proměnu Prahy. Zároveň vybírám stavby, které jsou po Praze různě rozmístěny tak, aby vše nebylo z jednoho místa.  Vizuální stránka je pro mě však velice důležitá. Vizuální stránka definitivně přebíjí tu dokumentární.  Když vybírám stavbu do série, musí mít zajímavý tvar, či fasádu, aby opticky zapadla do série.

Vím, že většina fotografů neumí uzavírat série. Kdy bude tvůj soubor finální?
První etapa bude hotová nyní s výstavou a s odevzdáním fotek na magistrát. Rozhodně to ale není konec této série.  Pokud to dobře půjde, rád bych vydal knihu. Do knihy potřebuji dalších cca 20 až 30 fotek. Nejspíše ale ani pak se sérií neskončím.  Ještě se mi nestalo, že by mě nějaká série přestala bavit a já považoval za uzavřenou. Stále přicházejí nové nápady a motivy, díky čemuž do svých sérií neustále přidávám nové fotografie.

Jak vlastně probíhá takové focení? Vypadá to jednoduše, ale já vím, že nebylo…
Musím přiznat, že když jsem si to plánoval, vůbec mě nenapadlo, že bude focení tak náročné. Myslel jsem, že všechny fotky budu mít brzy hotové.  Realita byla ale taková, že jsem ještě v dubnu tohoto roku dofocoval několik posledních fotografií. Největší komplikací je pro mě čekání na správné počasí. Potřebuji modré nebe, na kterém se rychle pohybují roztrhané mraky. Jak jsem během focení zjistil, toto nenastává příliš často. Byly tedy měsíce, kdy jsem nepořídil ani jednu fotografii.

Proč jsi zvolil čtvercový formát a bnw provedení?
Čtvercové fotografie fotím již nějakou dobu. Vždy to byly minimalistické fotografie krajiny. Říkal jsem si, že by bylo fajn tento postup zakomponovat do fotografií architektury. Černobílé provedení bylo jasnou volbou. Většina mých fotek je černobílých, jelikož pak daleko více vynikne linie a struktura stavby. Barva zbytečně neodvádí od motivu.

Co všechno obnášely přípravy související s výstavou, která nebude až tak minimalistická a jak dlouho trvaly?
To byla další věc, kterou jsem si představoval daleko jednodušší.  Zároveň jsem si ale řekl, že když výstava, tak to musí stát za to. Největší komplikací byla samotná technologie zhotovení obrazů a jejich velikost. Musel jsem shánět sponzory a partnery výstavy. Do této doby jsem to nikdy neřešil, a tak pro mě bylo jednání s partnery velikou zkušeností.  Sám bych ale nebyl schopen vše zrealizovat, takže tímto děkuji všem, co mi kryli má fotografická záda.

*Pro Jiřího Šebka připravujeme portfolio fotoknihu, na kterou se nesmírně těšíme, protože je pro nás po svatebních fotoknihách příjemným rozptýlením. I vy se tak máte brzy na co těšit. A jen tak mimochodem, partnerem této výstavy je pelhřimovská Dub Gallery, která zastupuje uměleckého kováře a pelhřimovského rodáka Lukáše Kmocha, zvaného Gibbuse, jehož sochy výstavu doprovodí. Jsme moc rádi, že má Pelhřimov co nabídnout.