Eva Procházková: „Chci se s lidmi smát a užívat si sílu sdíleného okamžiku…“

Evi, proč focení nezůstalo jen tvým koníčkem, proč ses nakonec rozhodla věnovat se mu profesně?
Je to přesně jak říkáš, rozhodla jsem se. Někdy na gymplu jsem začala pokukovat po zrcadlovkách a řekla jsem si, tohle mě bude bavit, to chci umět! Tak jsem rozbila prasátko, a i díky pomoci rodičů si koupila svůj první foťák, Canon EOS 600D. Věděla jsem, že nedokážu dělat práci, která mě nebaví, nedejbože plnit úkoly, které mi nedávají smysl. Užívám si freelancing jako takový, všechny chyby i úspěchy jsou vždycky jen moje vlastní. Focení vnímám jako smysluplnou tvůrčí činnost a svému náctiletému já za to tehdejší rozhodnutí často děkuji.

Živíš se jen focením nebo se ještě pořád věnuješ i marketingu?
Focení vždycky byla moje hlavní činnost, marketing do toho vplul vlastně náhodou. Do letošního roku jdu s čistší hlavou, protože jsem jednu významnou marketingovou spolupráci ukončila a mám o to větší prostor na fotku. Určitě za touhle kapitolou nezavírám dveře úplně a tuším, že kdyby přišel zajímavý klient se smysluplnou myšlenkou, nechala bych se zlákat. Teď mi ale dělá největší radost fotografie a to, že na ni mám čas!

Měla jsi práci v marketingu spojenou s focením?
K marketingu jsem se dostala právě díky fotce a vždycky se mi tyhle dva obory úzce prolínaly. Ve většině případů jsem pro klienty fotografický obsah vytvářela, snad proto jsem sama sebe vždycky vnímala jako fotografku.

Fotila jsi ještě před vztahem s Tomášem Havlem nebo tě k němu přivedl právě Tom?
Na tohle se nás ptá hodně lidí a obvykle čekají, že mě k focení přivedl Tom. Jenže tak to nebylo, oba jsme začali fotit ještě předtím, než jsme se poznali. Fotka nás ale spojila, vzpomínám si, když jsme spolu před osmi lety mluvili poprvé, tak to bylo právě o focení. A od té doby není den, kdy bychom nediskutovali nějaké fotografické téma.

A jak to bylo s cestováním a cestovatelskou fotkou? Přišlo toto až s Tomem?
Opravdové cestování a s ním i cestovatelskou fotku mi do života přinesl až Tom. Do té doby jsem se věnovala jen focení portrétů a společenských událostí, to mě živí dodnes.

Prodáváš své fotky z cest, stejně jako Tom?
Travel focení jsem si také moc oblíbila, přestože tyto fotky prodávám jen výjimečně. Je to totiž mnohem náročnější, než se může na první pohled zdát.
Rozhodně to není válecí dovolená, ale cesta k sobě. Závod s časem i s vlastními silami. Odměnou jsou ty nádherné výhledy a západy slunce, za kterými chodíme. Já mám tam nahoře vždycky chuť jen tak sedět a užívat si přítomnou chvíli, zapózovat Tomovi a koukat do dálek.

Nepřijde ti někdy, že bys mohla být v Tomově stínu nebo každý vynikáte v něčem jiném?
Tom je ve svém oboru výrazná osobnost a já jsem na něj ohromně pyšná! Když jsme se poznali, byl rozhodně o krok napřed a pro mě to bylo opravdu motivující prostředí. Časem se všechno změnilo a teď často chodí pro názor i on za mnou. Každý máme svou cestu, ale rosteme společně a posouváme jeden druhého dál. Myslím, že v tomhle směru to máme docela unikátní, je skvělé mít vedle sebe někoho, kdo vám dá na počkání odbornou a konstruktivní zpětnou vazbu.

Proč jsi nešla stejnou cestou jako Tom, tedy krajinnou a cestovatelskou fotkou, když to bylo tak nasnadě?
Fotit architekturu nebo krajinu je určitě skvělé, ale já v životě potřebuju cítit emoce. Chci se s lidmi smát a užívat si tu sílu sdíleného okamžiku, takhle to vnímám od samých začátků. Přestože je práce s lidmi občas náročná, neměnila bych.

Co ti nabízí focení lidí, přírody a proč by jedno nemohlo fungovat bez druhého?
Fotografie, obzvlášť svatební nebo rodinné, pro mě mají obrovskou emocionální hodnotu. Každý, koho jsem na té cestě potkala, mě nějak inspiroval. Je až neuvěřitelné, za jak krátkou chvilku se dostanu na dotek blízko tolika životním a rodinným příběhům, ze kterých mohu čerpat jak v osobním, tak tvůrčím světě. Stačí jen pozorovat a nechat na sebe působit slova, emoce, atmosféru a energii každého člověka. Tohle je pro mě hodně silné. Stejně tak, i když úplně jinak, si užívám focení v tichu lesa a hor, kde čerpám sílu na všechny pulzující svatební party. Nacházím ten vnitřní protipól, který je v životě důležitý. Přestože mám k lidem blízko, jsem spíš introvert a aktivně hledám balanc mezi obojím.

Když jsi zmínila onu introverzi, jak se ti vlastně na samém začátku pracovalo s lidmi?
Začátky? Nic snadného! I když to možná nebylo znát, vnitřně jsem se sebou hodně bojovala. Na úplném startu jsem fotila hlavně s vrstevníky a lidmi, které jsem znala. To je postup, který můžu doporučit všem začínajícím fotografům. Jsem “mým” holkám modelkám moc vděčná, protože bez nich by začátky byly rozhodně ještě mnohem těžší.

Jak se ti s lidmi pracuje dnes? Máš nějaké osobní fígle, přístup, díky kterému své klienty dokážeš naladit na společnou notu?
Dnes je to už naštěstí úplně jiné. Mám pocit, že si mě vybírají klienti, kteří jsou na stejné vlně, focení si společně opravdu užíváme a všechno tak nějak hladce plyne. Určitě se najdou i výjimky, důležité je s lidmi mluvit a zajímat se o ně. Nacítit se na ně, zjistit, jestli jim vyhovuje výraznější vedení a potřebují mít pocit jistoty ve všem co dělají a jak se tváří, nebo naopak, jestli si létají ve svém vesmíru a jen tak jsou. Jestli se ptáš na můj největší hack, tak je to úsměv. Nekonečně moc ráda se směju a raduju! Myslím, že to ze mě září a pomáhá mi to prolomit ledy.

Tvůj úsměv, to je obrovská pravda! Upřímně je pro nás trochu nepochopitelné, jak silná pozitivní energie z tebe vyzařuje a rozsvěcuje všechno kolem tebe a jak se pořád dokážeš tak smát :)…

Míváš spíše jednorázové nebo dlouhodobé klienty?
Nikdo ze svatebních klientů se ke mně jako nevěsta nebo ženich podruhé naštěstí ještě nevrátil :D. Mám své stálé klienty, se kterými fotíme už několik let každý rok třeba i dvakrát. Řekla bych, že mám v kalendáři tyhle dvě skupiny v rovnováze.

Když pozoruješ klienty, se kterými fotíš dlouhodobě, jaké vidíš rozdíly mezi prvním a dalšími foceními, a to na obou stranách?
Obrovské, jak jinak! Z páru je najednou pětičlenná rodina s dráčaty, která není lehké dohonit. Pro klienty, kteří se vrací, se focení stává naprosto přirozeným, nechodí s počátečními obavami, ví, jak se obléct a jak si stoupnout, aby jim to slušelo. Vzájemná blízkost mnohé usnadňuje i pro mě samotnou. Z mojí strany samozřejmě nejvíc vnímám rozdíly ve výsledku, a i když v duchu občas běduju, že se mi to před těmi X lety taky mohlo povést lépe, jsem ráda za to, že dnes ty chyby vidím a už je nedělám.

Měli by si podle tebe klienti vybrat jednoho fotografa a s ním jít svou životní cestu?
Nejprve ti odpovím z pohledu mě jako klienta. Chtěla bych mít fotky od tolika skvělých fotografů, že to snad za jeden život ani nemůžu stihnout! Na druhou stranu, spíše z toho fotografického pohledu, mi připadá krásné mít konzistentní rodinné album od fotografa, který se za ty roky stal mým kamarádem, kterého si pustím blíž, znám ho a baví mě s ním tvořit, mluvit a trávit čas.

Když jsme zmínili tvůj úsměv a radost, kterou rozdáváš všude kolem sebe, napadá nás pár otázek k tvému webu. Častému nedostatku mnoha kreativců…

Tvůj web je totiž moc hezký! Je z něj cítit tvá osobnost – čistá duše, vytvářela sis ho sama?
Děkuju moc, taky to tak cítím. Je to domácí výroba, větší podíl na něm má ale určitě Tom, zvládá tyhle věci podstatně rychleji. Design jsme ladili společně a pár dní to zabralo, rozhodně se ale vyplatilo ten čas investovat.

Co pro tebe bylo při jeho tvorbě důležité a jak se o něj staráš?
Musela jsem cítit, že je to můj odraz, že to jsem já. Snažila jsem se skombinovat moji rozevlátost s minimalistickými prvky a ostrými liniemi, které pro mě symbolizují rámec, plánovitost. Péče a aktualizací by si zasloužil určitě víc, na tom musím zamakat.

Spousta lidí, která si dělá nebo nechává dělat svůj web zapomene na to být sama sebou. Máš nějaký návod na to, jak zůstat sám sebou? A povíš nám, proč je to podle tebe důležité?
Myslím, že je prima se sám sebe neustále ptát, jak moc je to moje a jak moc jsem se inspirovala u ostatních. Občas se člověk pro něco nadchne a zapomene, že to vlastně není on sám. Zeptejte se sami sebe, jací jste? A představte si to v obrazech, tvarech, barvách… To všechno se dá do webu přenést, stejně jako se to odráží ve fotografickém portfoliu. Web pro mě hraje důležitou roli, protože odtud přichází velká část mých klientů. Je to první, co vidí a na základě tohoto dojmu si o mně udělají nějakou představu. A já potřebuji, aby byla co nejbližší tomu, jaká doopravdy jsem.

Souhlasíme s tebou a všem, kteří právě pracují na svých webových stránkách moc přejeme, aby do něj dokázali co nejvíce dostat sami sebe!

Evičko, lidé, kteří tě sledují asi tuší, že své fotky ráda přenášíš na papír. V jaké podobě odevzdáváš klientům své zakázky?
Svatební zakázky nejprve odevzdávám elektronicky včetně online galerie, aby měli klienti fotky co nejdříve u sebe. Později k nim domů dorazí balíček tištěných fotek, USB a k některým i fotokniha. Bez fotek na papíru si to ani nedokážu představit!

Jsou tištěné výstupy součástí tvého balíčku nebo je to příplatková služba?
Tištěné fotografie jsou pevnou součástí mého celodenního svatebního balíčku. Fotoknihy jsou pak nad rámec jako příplatková služba.

Nakonec na tebe máme dvě osobnější otázky!

Jak je možný, že holka, která nosí šaty a vypadá v nich jako princezna, dokáže zároveň milovat túry a život na venkově?
Vždycky jsem byla na venkově doma a nikdy jsem neměla potřebu to změnit, spíš naopak. Dobrodružství, cestování a chození po horách, to všechno moje pocity jenom umocnilo. Nejvíc se teď těším z naší nové chaloupky u lesa, kde se vzbudím a vyběhnu na louku, samozřejmě v šatech, protože to je to nejpohodlnější oblečení na světě!

Evi, prozraď nám to tajemství. Mnoho z nás není tak usměvavých jako jsi ty. A možná bychom se i chtěli smát o něco víc, ale asi nevíme, jak na to, nebo kde najít důvod k nekonečnému úsměvu. Čím to je, že se pořád tak usmíváš?
To je přece ten nejlepší způsob, jak zlepšit náladu sobě i ostatním! Naštvání mi vydrží v průměru tak tři minuty, pak už o ničem nevím. Jsem ta, která vždycky věří v dobré konce. A když to nevyjde, na konci každého konce čeká nový začátek, a to je rozhodně důvod k úsměvu!

Web: www.evewithcamera.com
Facebook: fb.com/evewithcamera
Instagram: instagram.com/svatebnifotografka