Rozhovor s Bárou Kučerovou: "při rodinném focení je rozhodující kamarádská atmosféra"
Když vám nechybí energie a umíte si ze sebe udělat legraci, můžete dojít k opravdu jedinečným fotografickým výsledkům. Bára se nebojí jít za hranice komfortu, je odhodlaná, a i když se cítí vyčerpaná, dokáže se nabít pozitivními klienty, kteří jí zase hodí na tu správnou kolej.
Dobrý den, Báro, jak dlouho se věnujete rodinné fotografii a jaké byly Vaše začátky?
Dobrý den, svou první zrcadlovku jsem si pořídila v roce 2010. Začalo to obyčejným fotografováním všeho kolem sebe, od přírody, kytek, motýlků až po zkušební focení dětí, které jsem měla kolem sebe, svých známých, kamarádů a rodiny.
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
U nás na Hodonínsku bylo v té době pár fotografů, ale fotografek tu bylo pomálu. Začínala jsem tehdy fotit se svou kamarádkou z Hodonína. Každé z nás se podařilo si vybudovat svoji klientelu. Fotila jsem v exteriéru, a protože to bylo pro lidi něco nového, zaujmulo je to. Našla jsem si svůj styl a zaměřila se na přirozené záběry a emoce celé rodiny, dětí. A tak to šlo rok co rok, až se mi v roce 2012 narodila dcera a já se zaměřila na dětskou a rodinnou fotografii.
Kdybyste se měla vrátit na začátek, jakou radu jste nedostala, ale ocenila byste jí?
Přemýšlím, co by mi hodně pomohlo… Asi uvědomění si faktu, že to není tak lehké, jak to vypadá? Člověk, který se v tom nepohybuje, si ze začátku myslí, že stačí mít jednu zrcadlovku, jeden objektiv, počítač, jeden program na úpravu, že „něco“ vyfotíte a je hotovo. Ale to je omyl. Člověk musí mít nápady, hledat nová místa, zkoušet nové úpravy, do noci upravovat fotky, vědět jak na děti, tatínky, co se nechtějí fotit a být tak trochu psycholog.
Někdy je to po celé hlavní fotosezóně vyčerpávající a člověk má kolikrát chuť to zabalit, ale pak přijede skvělá rodinka a hned je fotograf zase ve svém živlu a vše je zapomenuto.
Co je pro Vás při práci s dětmi nejdůležitější?
Aby se se mnou cítily jako kamarádi, stejně tak i celá jejich rodina. Vždy musím být připravená na cokoliv a taky vědět, jak si je získat, neupřímnost a faleš poznají hned…
Když se nechtějí fotit, snažím se vždy najít způsob, jak jim to udělat zajímavější. Skáču, zpívám, tancuju… Děti to samozřejmě rozesměje a hned ke mně mají blíž. Primárně je to o trpělivosti a té já mám hromadu, především pak u novorozenecké fotografie.
Co je podle Vás zaručenou cestou k přirozenosti?
Musíme se naladit na stejnou vlnu. Neméně důležitá je i vzájemná důvěra. A pro rodiče fakt, že ví, jakým stylem fotím, jaká vyhledávám místa k focení, jaké vybírám druhy oblečení, líčení, rekvizit atp. Nic však nesmí být přehnané…
Máte nějaký oblíbený preset pro úpravu fotografií?
Ano, používám své oblíbené presety, doladěné pro mé „potřeby“ a cítění. Stejně jako má kuchař svá tajemství v ingrediencích, tak je má každý fotograf v presetech.
Sledujete světové trendy v rodinné fotografii či se někde inspirujete?
Ano, určitě je sleduji. Člověk se tak posouvá dopředu, což je pro něj malý hnací motor. Pro inspiraci využívám Pinterest.
Podle čeho jste se rozhodla pro tisknutí fotografií právě u kvalitnifotky.cz?
Myslím, že podle recenzí na Facebooku od kolegů fotografů. A jsem moc ráda, vaše kvalita a rychlost je skvělá. Jsem velmi spokojená.
Jaké produkty si u nás necháváte vyhotovovat a proč?
Především tisknu fotografie pro své klienty, kteří se u mě nechávají vyfotit.
Barbora Kučerová
barborakucerova.cz
